|
1. |
|
|
|
|
Když zapadne slunce,
pod rouškou tmy.
Vylétnout z betonových hnízd,
roztáhnout perutě, zaútočit, zaútočit.
I na tebe dojde,
i ty se budeš bát.
Až zakrouží ti nad hlavou
posel špatných zpráv.
I na tebe dojde,
i ty pocítíš strach.
Až potkáš noční dravce,
v temných uličkách.
|
|
2. |
|
|
|
|
Jsi sluhou licoměrného boha,
falešné morálky, kterou jsi přijal za svou vlastní.
Sám upřímně věříš a odsuzuješ nás,
že jsme touhle cestou nešli.
Kážeš vodu ve jménu těch, kteří pijí čistý líh.
Tisíce pěšáků míru, podporují válku
a ty jsi jeden z nich!
Vzdal ses násilí, nechal ho mocným
a jejich strážným psům. Vzdal se snů.
Vzdal ses násilí, nechal ho mocným
a jejich strážným psům.
Vzdal ses snů a tvůj pacifismus, to je jejich trumf!
|
|
3. |
|
|
|
|
Až nám zjistí rakovinu, ebolu a AIDS
nebo zdrhnem z psychiny s nervama na dranc
Až nebudem se ničeho bát
Začnem válku, budem se jí smát
Na jedné straně my, na druhé kapitál a stát
REF:
Skončíme se zápalnou flaškou v ruce,
s uřezanou puškou v bance,
s taškou plnou dynamitu
u soudu či parlamentu.
Valhalla už čeká a Valkýry se smějí,
jejich úsměv patří těm co padli na bitevním poli!
Až ti taky hrábne, a budeš vidět rudě.
Bok po boku společnosti připravíme šok.
Jako bersekři co neustoupí ani o krok zpátky,
pod černorudou vlajkou oslavíme Ragnarök.
REF:
|
|
4. |
|
|
|
|
Přišel další kritik, co musí všem říct,
že už umí tři akordy a my pořád nic.
Že hardcore je umění a my tvoříme hnus.
Táhni pičo do opery, spravit si vkus.
Dělat kariéru v punku, to ses asi posral.
Nebudem si měřit péra - táhni do Superstar
|
|
5. |
|
|
|
|
Mihotavá světla, pulzující zvuky
živoucího organismu ze všech stran.
Uprostřed města - civilizace
obklopen životem a přesto tak sám.
REF:
Je to peklo i Eden,
kde zástupy tvoří funkční stroj.
Domov i bojiště
pro všechny Andres Paranomoi.
Mechanický pohyb, svírající řád
každodenní rutiny každého z nás.
Úsměvy bez radosti, prázdná gesta,
absolutní odcizení šedivých mas.
REF:
Kráčím pomalu a hrdě
do plných plic dýchám smog a prach.
S pohledem chladným jako led.
Myšlenka hříšná vytlačuje strach.
|
|
6. |
|
|
|
|
Chtěli jsme být zedníci a opraváři aut.
Někdo radši kadeřnice, jiný astronaut.
Jeden jako doktor léčit všechny lidi,
Další chtěl být popelář, dnes se za to stydí.
Dělit se s kámošema bylo vždycky fér,
Dneska vidíš v lidech zdroje, říkáš si manažer.
REF:
V žilách obíhá ti krev, a ne oběživo.
Řekni, kdy začal být životopis víc než tvůj život!
Jak je možný, že i lidi jako já a ty,
nevidí, že prodávají svoje vlastní životy.
Jako piráti jsme chtěli na své lodi stát,
jako loupežníci chudým dávat a bohatým brát.
Dobrodruzi, kteří vždycky slabší chrání.
A vysněnou princeznu políbí za svítání.
Překračovat pravidla chtěl každej jeden z nás.
Teď je bráníš u soudu - bohatej advokát.
REF:
Všechny dětský ideály, který odnes čas,
byly rebelové, dobrodruzi nebo working class.
Kde se vzal ten sen, bejt ředitel v bance
nebo exekutor, kterej dělá z lidí ztroskotance.
Dítě chce být veterinář, když mu umře pes.
Řekni mi co se musí posrat, abys šel k BIS!
|
|
7. |
|
|
|
|
Zapalte policejní pěšáky a policejní střelce,
zbourejte věže, dámu svažte do kozelce.
ŠACH MAT, dem si pro ně!
Zapalte policejní koně!
|
